psycholog vs. psychoterapeut
jaký je rozdíl mezi psychologem, psychiatrem, psychoterapeutem, terapeutem, koučem a mentorem?
Péče o duši je jako bloudění v husté mlze. Když tělo volá o pomoc, obvykle máme jasnou cestu: praktický lékař je náš průvodce, který nás dovede k uzdravení nebo nás nasměruje dál. Ale když nás trápí duše, mlha bývá tak hustá, že nevíme, kam se vydat, a zůstáváme ztraceni mezi pochybnostmi a obavami. Komu svěřit své starosti, aby nás vedl ke světlu?
Naštěstí je k dispozici několik odborníků, kteří vám mohou pomoci, ale kdo z nich je pro vás ten pravý? Měli bychom jít za psychologem, psychiatrem nebo psychoterapeutem? A jaký je mezi nimi vlastně rozdíl? Tento článek vám pomůže se zorientovat a najít odborníka, který vám může nabídnout tu správnou podporu.
ROZDÍLY MEZI psychiatrem, psychologem, KLINICKÝM PSYCHOLOGEM A PSYCHOTERAPEUTEM
Často dochází k záměně těchto pojmů, protože všichni tito odborníci pracují s duševním zdravím. Je však důležité vědět, jakou úlohu každý z nich hraje.
Psychiatr
Začnu psychiatrem, ten se mi zdá nejlehčí na vysvětlení. Psychiatr je lékař, který má za sebou vystudovanou medicínu se zaměřením na duševní zdraví a má oprávnění předepisovat léky.
Jeho odborná příprava zahrnuje nejen znalosti anatomie, fyziologie a dalších medicínských oborů, ale také specializaci v psychiatrii. Po absolvování základního lékařského vzdělání psychiatr prochází několikaměsíční stáží na různých odděleních, včetně neurologie, interny a chirurgie. Poté se zaměřuje na psychická onemocnění, jako jsou deprese, úzkostné poruchy nebo schizofrenie.
Pokud tedy máte závažné psychické potíže, které mohou vyžadovat medikaci (například deprese, bipolární porucha, schizofrenie), je psychiatr tím správným odborníkem.
Psycholog
Psycholog je odborník, který se zaměřuje na studium lidské psychiky, ale není lékařem, a tedy nemůže předepisovat léky. Nemusí být také nutně terapeutem. Psychologem se stává po absolvování pětiletého magisterského oboru na vysoké škole (např. MUNI, UK, UPOL, OSU). Někdy se psychology nazývají i absolventi bakalářského studia, ti však mají pouze základy vývojové, sociální a obecné psychologie, což jim umožňuje porozumět tomu, jak lidé v různých fázích života myslí a jak mezi sebou komunikují. V navazujícím magisterském studiu se psychologové učí praktičtější předměty, jako je klinická psychologie, poradenská psychologie nebo psychodiagnostika. Za psychologem se obvykle vydáte, když chcete odhalit své intelektové a emoční schopnosti, protože je kompetentní provést adekvátní testování.
Vysokoškolské vzdělání psychologů se zaměřuje především na porozumění emocím, chování a myšlení. Kromě toho jsou vyškoleni také v psychodiagnostice. Psychologové působí v mnoha oblastech – od školství (školní psycholog), přes pedagogicko-psychologické poradny, firmy (firemní psycholog), až po oblasti sportu, byznysu, marketingu a personalistiky. Na psychologa se obraťte, pokud potřebujete pomoc s diagnózou duševních problémů, pak může být psycholog první volbou. Mnoho psychologů se rozhodne absolvovat psychoterapeutický výcvik, který rozšiřuje jejich odborné dovednosti o hlubší práci s emocemi a vzorci chování klientů. A aby toho nebylo málo, tak tu máme ještě pojem:
Klinický psycholog
Klinický psycholog je označení pro psychologa pracujícího ve zdravotnictví, který má atestaci z klinické psychologie. Kromě toho lze mít další dvě atestace z oborů (psychoterapie a dětská klinická psychologie). Atestace nelékařů upravuje vyhláška 96/2004 Sb. Klinický psycholog tedy absolvoval 5letý atestační proces nazývaný specializační vzdělávání a složil atestační zkoušku – brzy bude pouze 4letá. Poskytuje nejen léčbu, ale i diagnostiku duševních poruch. Kromě obecné a speciální psychopatologie se kliničtí psychologové zaměřují hlavně na psychodiagnostiku dětí a dospělých a na psychoterapeutické přístupy v léčbě duševních poruch. Je kvalifikovaný pro práci s pacienty ve zdravotnických zařízeních, včetně psychiatrických klinik a nemocnic.
K ambulantnímu psychologickému vyšetření (nebo jinému psychologickému výkonu) není žádanka nezbytná, je však obvykle po pacientech žádaná. Vystavuje ji např. praktický lékař, neurolog nebo psychiatr. Jde o to, že žádanka je vyjádřením zdravotní indikace k danému výkonu. Pro psychologa je tedy situace snazší, protože už za něj někdo posoudil, že je výkon potřebný. Když žádanka není, je na psychologovi, aby zdravotní indikaci posoudil a v dokumentaci zargumentoval sám.
Není pravidlo, že ve zdravotnickém systému najdete pouze psychology s atestací. Psycholog, který ještě nemá atestaci, může také poskytovat ve zdravotnickém zařízení výkony dané odborností (např. psychologické vyšetření, psychoterapii, ad.), musí však pracovat pod supervizí svého školitele.
Psychoterapeut
Psychoterapeut je odborník, který se věnuje léčbě psychických problémů prostřednictvím rozhovorů a terapeutických technik. Zdravotnictví takové zaměstnání nezná, ale ČAP (Česká asociace pro psychoterapii pracuje na změně zákona 🙂hurá). Psychoterapeut nemusí být vždy lékař nebo psycholog.
Zatímco v Americe lze psychoterapeutické vzdělání získat na univerzitě, Evropa funguje na principu postgraduálního vzdělávání v soukromých institutech, které zastupují jednotlivé psychoterapeutické školy. Aby se někdo stal psychoterapeutem, musí absolvovat akreditovaný psychoterapeutický výcvik, který může trvat i několik let (obvykle 5 let). U nás mohou být psychoterapeuty psychiatři, psychologové, ale také další odborníci, kteří získali potřebné vzdělání (což je obvykle minimálně vysokoškolské bakalářské vzdělání humanitního směru).
Psychoterapie je především o změně chování, myšlení a emocí prostřednictvím hlubšího porozumění a praktických cvičení.
Psychoterapie na pojišťovnu
Některé pojišťovny v rámci péče o duševní zdraví přispívají svým pojištěncům. Do tohoto seznamu většinou patří ověření psychoterapeuté, kteří jsou zapsaní u zmiňované ČAPky. Příspěvek je však záležitost mezi vámi a pojišťovnou. Tip: V článku o příspěvcích pojišťoven najdete všechny typy pojišťoven u kterých je možné žádat o příspěvek v roce 2024
Kouč vs mentor vs terapeut
Kouč, terapeut i mentor mají stejný úkol – pomoci k lepšímu prožívání života klienta. Přesto je v nich rozdíl:
Kouč
Kouč je odborník, jehož hlavním úkolem je podporovat lidi v dosažení konkrétních cílů, ať už se jedná o pracovní, kariérní nebo osobní rozvoj. Na rozdíl od psychoterapeutů nebo psychologů se kouč nezabývá léčbou duševních problémů ani hlubšími emocionálními potížemi. Místo toho se zaměřuje na zlepšení výkonu a dosažení úspěchů v oblasti, kterou si klient sám určí. Kouč pomáhá klientovi identifikovat klíčové oblasti, kde se chce rozvíjet, nastavuje s ním cíle a společně hledají strategie, jak těchto cílů dosáhnout. Koučink je obvykle krátkodobější proces než psychoterapie a je více zaměřen na budoucnost než na řešení minulých problémů. Koučink není licencovaná profesní oblast, takže odborné vzdělání se může lišit, často však koučové absolvují různé certifikované výcviky a programy zaměřené na osobní rozvoj.
Mentor
Mentor je zkušený profesionál, který se zaměřuje na vedení a rozvoj klienta na základě svých vlastních zkušeností a znalostí. Hlavní rozdíl mezi mentorem a koučem spočívá v tom, že mentor sdílí osobní rady a praktické návody, které čerpá ze své vlastní kariéry nebo životní praxe. Mentor vede klienta a pomáhá mu vyhnout se chybám, které sám zažil, a poskytuje mu podporu na cestě k růstu a úspěchu. Na rozdíl od psychoterapie a koučinku je vztah s mentorem často neformálnější a dlouhodobější, přičemž hlavní důraz je kladen na předávání zkušeností. Tento typ vztahu je běžný v profesním růstu nebo podnikání, kde mentor může pomoci svému svěřenci (mentee) rozvíjet specifické dovednosti a znalosti, které jsou potřebné v určitém oboru. Nicméně v psychoterapeuti, kteří ukončují výcvik po roce 2024 a chtějí být řádnými členy České asociace pro psychoterapii jsou též povinni mít v prvních letech své praxe svého mentora.
Terapeut
Terapeut je odborník, který poskytuje emoční a praktickou podporu lidem, kteří čelí konkrétním životním obtížím, jako jsou vztahové problémy, stres nebo pracovní vyčerpání. Terapeutická práce se zaměřuje na pomoc klientovi zvládnout aktuální problémy a najít způsoby, jak zlepšit kvalitu života. Terapeuti se často zabývají konkrétními technikami a metodami, které pomáhají klientům zlepšit jejich každodenní fungování, například relaxačními technikami, behaviorální terapií nebo kognitivními přístupy. Terapeut se však obvykle nezaměřuje na hluboké zpracovávání minulých traumat nebo hlubších psychických problémů, jako to dělají psychoterapeuti. Terapeut nemusí mít vždy formální vzdělání v oblasti psychologie nebo medicíny, ale obvykle prochází speciálním školením nebo certifikačním výcvikem zaměřeným na specifické terapeutické přístupy. Nicméně terapeutem může být pomalu každý, kdo se tak prostě nazve.
Najděte svého odborníka a neváhejte požádat o pomoc
Proces hledání pomoci může být náročný, ale je to krok, který může zásadně změnit váš život. Rozhodnutí, že terapie může pomoci, je často tím nejtěžším a časově nejnáročnějším krokem. Jakmile však toto rozhodnutí učiníte, další kroky – vyhledání odborníka a kontaktování terapeuta – jsou už jednodušší.
Podle výzkumu Elliotta a jeho kolegů, který se zabýval procesem vyhledávání psychoterapie, je nejtěžším a nejzdlouhavějším krokem uvědomění si, že terapie může být přínosná. Studie také zjistila, že větší míra stresu a tísně vede k obtížnějšímu rozhodování o vyhledání terapie. (Elliott et al., 2020). A to bych sama potvrdila z mé psychoterapeutické praxe. Není neobvyklé, že mi klienti vyprávějí, že to nejhorší už bylo.
Pokud váháte, zda je terapie pro vás vhodná, nebojte se hledat informace o tom, co terapie obnáší, doptávat se daného terapeuta na jeho styl práce, vyhledávejte si informace, které vás zajímají. Pamatujte, že je v pořádku žádat o pomoc – najít správného odborníka je prvním krokem na cestě k lepším zítřkům.
Psycholog se zaměřuje na studium lidské psychiky, provádí diagnostiku a testování, zatímco psychoterapeut se specializuje na léčbu emocionálních a mentálních problémů prostřednictvím terapie. Psychoterapeut může být psycholog, psychiatr nebo odborník s akreditovaným psychoterapeutickým výcvikem.
Kouč pomáhá lidem dosáhnout konkrétních cílů v osobním nebo profesním životě, zaměřuje se na rozvoj výkonu a strategie pro úspěch. Na rozdíl od psychoterapeuta se nezabývá hlubšími emocionálními problémy ani minulými traumaty.
Mentor sdílí své osobní zkušenosti a poskytuje vedení v konkrétním oboru, zatímco kouč vás motivuje k dosažení specifických cílů. Pokud potřebujete praktické rady od někoho zkušenějšího, zvolte mentora. Pokud potřebujete strukturu a motivaci k dosažení cílů, vyhledejte kouče.
Terapeut se zaměřuje na konkrétní životní problémy, jako jsou vztahy, stres nebo pracovní vyčerpání, a nabízí praktické techniky pro zvládání těchto situací. Terapeutem může být pomalu každý, kdo se tak nazve, zatímco psychoterapetem se stává člověk, který dokončí psychoterapeutický výcvik. Psychoterapeut pracuje hlouběji s emocemi a vzorci chování a pomáhá léčit mentální a emocionální potíže.
Ne, psycholog nemůže předepisovat léky, protože není lékařem. Léky může předepsat pouze psychiatr, který je specializovaným lékařem na duševní zdraví.
Pokud se potýkáte s hlubšími psychickými problémy, jako jsou deprese, úzkost nebo trauma, může vám pomoci psychoterapeut. Pokud máte závažnější duševní onemocnění, které vyžaduje medikaci, jako je dlouhodobá deprese, schizofrenie nebo bipolární porucha, měl by vám pomoci psychiatr.